Z historie vzniku-Naší skoly

Co předcházelo zahájení výuky 3. února 1914 v nové budově škol na Všeslovanském náměstí v Králově Poli.

Začalo to před více než deseti lety v sezení královopolského obecního výboru 21. ledna 1904 návrhem obecního radního Františka Volfa, aby byl vyhotoven regulační plán pro jihozápadní část obce.
Náčrt regulace měl provést architekt rytíř Vlastimil Klenka. Téhož dne na návrh starosty Josefa Červinky schválili členové výboru jednohlasně, aby se poslala žádost císaři Františku Josefovi I. o povýšení městyse Králova Pole na město.
V sezení konaném 27. července 1905 bylo oficiálně oznámeno, že Císař svým Nejvyšším rozhodnutím ze 3. července toho roku povýšil Královo Pole na město.
Jednání o královopolský městský znak však byla velmi složitá a trvalo to téměř tři roky, než došlo ve Vídni k jeho definitivnímu schválení 27. května 1908.

Mezitím byl v roce 1907 vydán barevný polohopisný plán města Králova Pole s novým pojmenováním ulic většinou po vynikajících osobnostech českého národa, z nichž mnohé si podržely tyto názvy až do dnešní podoby.
Právě v té době přišel majitel jednoho ze dvou velkostatků v Králově Poli hrabě Emmo Schaffgotsch s nabídkou na parcelaci pozemků tzv. ,"Devadesátky", tj. polí o výměře 90 hektarů, a tím se daly věci do pohybu. Již na schůzi obecního výboru 25. srpna 1908 byly předloženy dva regulační plány, jakož i plán na stavbu nové radnice.

Následovalo rozčlenění tohoto území na dvanáct bloků.
I - Slovinská (Husitská), II - Havlíčkova (Slovinská-část) + Všeslovanské náměstí (Slovanské náměstí),
III - Bulharská, IV - Charvatská, V - Srbská,
VI - Lužická (Ruská), VII - Polská (Těšínská),
VIII - Ruská (Skácelova), IX a X - Vrchlického (Vodova),
XI a XII - Purkyňova.(V závorkách jsou uváděny současné názvy.).

Podle protokolu o jednání obecního výboru města Králova Pole konaném 24. února 1909 zde byla také podána informace o zamýšlené stavbě radnice a o veřejném konkurzu. Radnice měla být postavena na tom místě, kde je nynější Úřad městské části Brno-Královo Pole.

Jednání pokračovala na jaře 1910, kdy vypracoval a předložil pozoruhodné perspektivní a architektonické pohledy na novou radnici architekt Antonín Blažek. Jednání o novostavbě radnice bylo odloženo.
Na následujícím zasedání 16. listopadu 1910 podpořili a schválili návrh městské rady, aby na královopolskou městskou radnici byla přeměněna dosavadní dívčí měšťanská škola na Palacké třídě a aby se někde na Devadesátce postavila nová dívčí měšťanka.
Už v únoru 1911 požádala česká místní školní rada o bezplatné přenechání stavebních míst č. 33-40 na devadesátce pro stavbu této dívčí měšťanské školy, což obecní výbor na své schůzi 15. března toho roku schválil. A 6. září se museli členové obecního výboru zabývat na své schůzi stížností na přenechání stavebních míst Devadesátky české MŠR na novostavbu škol.
Snad největší podíl na prosazení a uskutečnění tohoto záměru měl jednatel MŠR, učitel 1. třídy František Doušek. O prázdninách roku 1912 bylo na základě konkurzu vypsaného českou MŠR rozhodnuto o zadání stavebních prací podle schváleného rozpočtu.

V neděli odpoledne 20. října 1912 se potom konalo slavnostní položení základního kamene, a třebaže bylo pošmourné počasí, zúčastnilo se slavnosti na Všeslovanském náměstí mnoho místních občanů. K účastníkům promluvili poslanci říšské rady Vilém Votruba a Josef Hybeš, jakož i tehdejší ředitel dívčí měšťanské školy Čeněk Vorel. Text pamětní listiny, která byla uložena do základního kamene, přečetl za Českou místní školní radu její jednatel František Doušek.
V průběhu roku 1913 byla novostavba měšťanských a obecných škol prakticky dokončena.

Necelé dva týdny předtím, ve středu 14. ledna 1914, projednávali členové obecního zastupitelstva také adaptaci dosavadní dívčí měšťanky na městskou radnici.
Nová budova, z jedné strany dvoupatrová a z druhé třípatrová, měla průčelí se dvěma křídly a obsahovala veškeré potřebné místnosti pro dvě obecné a dvě měšťanské školy, rozdělené podle pohlaví a správy. V dívčím oddělení, jež se nacházelo v západním křídle, bylo: 11 učíren, kreslírna, 2 pracovny, přírodozpytná síň (společná s chlapeckou školou), 5 kabinetů, ředitelna a sborovna se společnou předsíní, jakož i byt školníka. Dole v suterénu byly místnosti pro případné zavedení vyučování vaření a domácímu hospodářství. Zimní tělocvična tam sice nebyla, ale měla být opatřena tím způsobem, že vedle dívčího křídla bude postavena zdejším tělocvičným spolkem Sokol.

Sokolovna a užívání její tělocvičny bude ve vyučovacích hodinách vyhrazeno školní tělovýchově.
Novostavba škol měla ústřední topení, plynové osvětlení, domácí telefon, vodovodní zařízení ve všech učírnách a splachovací záchody. V jednotlivých učírnách byly skříně ve zdech a na širokých chodbách šatny pro žactvo. Počítalo se rovněž s ústředním elektrickým zvoněním a na vysokém štítu měly být instalovány zvláštní věžní hodiny. Pod horní římsou průčelní stěny byl známý nápis:

Ředitelem dívčí měšťanky byl někdejší odborný učitel Čeněk Vorel (1859-1922) a ředitelskou funkci chlapecké měšťanky v roce 1914 vykonával odborný učitel Jindřich Noháček (1862-1940).

Prvním řádným vyučovacím dnem v těchto čtyřech královopolských školách na prostorném Všeslovanském náměstí se stalo úterý 3. února 1914.